pravdla vs. lidkost aneb jak jsem se málem p.....l
zažil jsem a napsal
Je to pár týdnů, byl jsem na návštěvě u kamarádky. K pohoštění byl meloun. Úžasně osvěžující. Měl krásnou barvu, sladký, příjemně vychlazený. Požitek. Příjemná návštěva skončila a vydal jsem se domů. Přes zastávku Hradčanská. A tu jsem náhle ucítil takovou slabou nejistotu v břiše, tělo mi napovídalo že se asi bude chtít něčeho zbavit. Říkám si, budiž. Riskovat nehodu v tramvaji se mi úplně nechce. No jo, ale kam s tím? Aha, tady je kavárna, Costa coffee. No jo, směr a cíl je jasný. Je to pár metrů, to dám. Otevírám dveře, a prosím barmanku o službu, potřebuji na toaletu. Ano, a s výrazem protivné učitelky Dolores Umbridgeové z Harryho Pottera mi sděluje, že jedině když si něco koupím. Odpovídám, ano, rozumím, ale víte, ono to vážně už pospíchá. Ne, odpověď je stejná. Ale naštěstí, hned vedle této osůbky stojí juniorní barmanka se jmenovkou Veronika, která říká tu vítěznou kombinaci čtyřmístného kódu od sejfu zvaného záchod. Uff, super! Jen to vzteklé prásknutí sešitem o desku stolu slečny Dolores asi bylo zbytečné... Já utíkám splnit svoji zdravotní povinnost, ulevuji si a vracím se zpět. Zákon přitažlivosti a synchronicity funguje, u baru potkávám jinou paní se stejným problémem, Dolores opět promarní svojí šanci na jiný pohled, paní odchází a já si dávám a tentokrát v klidu, to kafe, co jsem slíbil.
Zkrátka, životní pravidla jsou důležitá, ale vítězit má srdce a zdravý rozum. Pro nastavení vztahů je to důležité. Jak jinak nastavit vztah než srdcem a zdravým rozumem. Komunikace je důležitá, k tomu patří empatické naslouchání. Pak se dají vytvořit pravidla, která vyhovují a ve kterých je nám dobře.
